Pepř bílý mletý (ZIP 250g)

Charakteristika:

Použitá část rostliny: plod

Vzhled: černý: sušené tvrdé bobule, neloupané, svraštělé, bez stopek; bílý: loupané, sušené, tvrdé, na povrchu hladké, kulovité bobule;  zelený: sušené svraštělé bobule

Barva: černý: hnědočerná až šedočerná až černá; bílý: šedobílá, temně šedá se světlými pruhy; zelený: světle zelená až lehce našedlá

Pepř černý je plod asijské liány pepřovníku černého. Je to vytrvalá popínavá rostlina, která dorůstá délky až 7m. Listy jsou široce eliptické až srdčité, květy jsou sestaveny z 6 až 10 cm dlouhých klasů. Tento druh tropického koření je jeden z nejznámějších a také nejrozšířenějších. (Je známo skoro 1600 druhů pepře, ale jako koření se používá asi 6 druhů, které rostou zejména v jižní Asii.) V historii vaření jsou o pepři zmínky již v nejstarších písemných památkách staroindických. Staří Římané si pepř jako koření neobyčejně oblíbili a na hostinách boháčů nesmělo toto drahé koření nikdy chybět. I v nynější době si pepř udržuje prim na světovém trhu. Používá se pepř celý i mletý, pepř černý, bílý a zelený. Všechny pocházejí z jedné rostliny. Původně pochází z Malabarského pobřeží východní Indie. Nejvíce se pěstuje v asijských tropech na poloostrově Moluckém, v Indii, ve Vietnamu, na Sumatře a Jávě, v Thajsku a na Filipínách.
Bílý pepř se získává ze stejných rostlin, ale rozdílným technologickým procesem než pepř černý. Bobule se sklízejí, až jsou zcela zralé (červené), kdy se vnější dužnatá slupka snadno odděluje od bílého středu. Po namočení se vnější vrstva odstraní drcením a třením, bílé zrno se znovu suší a jeho konečná barva je žlutošedá. Chuť a vůně bílého pepře je daleko jemnější, než je tomu u pepře černého.

Pokrm:
Nejuniverzálnější koření s ostrou chutí.

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ