Saturejka horská drcená (dóza 300g)

Charakteristika:

Použitá část rostliny: sušené lístky a části květů

Vzhled: celé nebo sekané kopinaté listy, hladké na povrchu a okrajích, bez stonků

Barva: nahnědle zelená až tmavě zelená

Saturejka je jednoletá bylina dorůstávající výšky až 50cm. Má tmavě zelené, kopinaté listy sdružené do páru stojících proti sobě. Tvoří kompaktní keříčky s plstnatou lodyhou. Květy jsou bílé, růžové nebo fialové. Pochází z východní oblasti Mediteránu až po Irán. Dnes se pěstuje v celém Středomoří, střední Evropě, západní Asii a Indii, ale i v jižní Africe a Severní Americe.
Saturejka je staré, dávno používané koření. Římští labužníci ji používali jako koření již ve 3. století. Ve střední Evropě se prý saturejka pěstovala už ve století 9. a ve staročeské kuchyni se udržela dlouho. Bývala součástí voňavých kořenných zahrádek našich prababiček a ještě dnes si leckde hospodyně nedovede představit dobrou svíčkovou na smetaně, není-li v omáčce povařena snítka vonné a peprné saturejky. Pro svou příjemnou vůni a ostrost se dá použít všude, kam se přidává pepř. Obecně můžeme saturejku přidávat do všech luštěninových jídel, do kapusty, velmi dobrá je v klobásách a při uzení masa, je vhodná při přípravě zvěřiny i smetanových omáček, k nakládání okurek a zelí, do bramborové polévky, fazolového, bramborového či okurkového salátu, do bylinkového másla a bylinkových omáček. Přidává se do rajské omáčky, k houbám, do majonéz, do fazolových lusků, do jídel z krupek a z krup.

Pokrm:
Karí směsi, dušené maso, pečená kuřata, pečená drůbež, dušená zelenina, klobásy, bramborové polév­ky, luštěniny hlavně čočka a bílé fazole, saláty, rajské omáčky, houby, majonézy, kroupy

Poznámky:
Často se setkáváme z bulharským pojmenováním čubrica, není to ale správně, čubrica je již připravená směs.

Jiné použití:
Napomáhá proti plynatosti a střevním katarům, působí jako antiseptikum při onemocnění horních cest dýchacích.

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ