Šafrán celý 0,2g

Charakteristika:

Použitá část rostliny: sušené blizny

Vzhled: křehké, různě zprohýbané, nesmí tvořit vytržené a spojené trsy

Barva: oranžová až temně červené

Šafrán se využívá do pokrmů jako paela, rizoto, do rybích polévek, k jehněčímu a drůbežímu masu. Barví pečivo, koláče ap.. Je dobrý s mrkví, chřestem, houbami, pórkem, dýní, tykví a špenátem.

Pokrm:
Paella, rýže, polévky, omáčky, sýrové pomazánky, ryby, dušené hovězí maso, sladké bochánky, biskvity (podlouhý piškot)

Poznámky:
Je to nejdražší koření v celém světě. Na jednu libru (0,453 kg) připadá 32 000 květů této rostliny. Každý kvítek má pouze tři blizny a sběr je prováděn ručně.. Hromadná sklizeň je vyloučena, protože šafrán nekvete najednou. Jeden kilogram obsahuje 400 až 800 tisíc blizen.

Jiné použití:
V lidovém lečitelství se údajně rozpuštěný ve vodě používal proti výtokům z očí a uší, a jako afrodiziakum. Pro těhotné ženy může být terapeutické účinky šafránu nebezpečné, vě větším množství má narkotizující účinek a nad 10g může být dávka i smrtelná.

Něco více o šafránu:
Jedná o vytrvalé pozemní byliny, se zpoštěle kulovitými hlízami, které jsou zabalené do síťnatých starých pochev listů a vně mají několik šupin (katafylů). Jsou to poměrně nízké jednodomé rostliny s oboupohlavnými květy. Listy se vyvíjí po odkvětu či zároveň s květem, jsou pouze v přízemní růžici, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele listů jsou celokrajné, většinou čárkovité, kýlnaté, často se 2 nápadnými rýhami robnoběžnými s kýlem a okolo střední žilky se vytváří bílý pruh, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, poměrně velké a nápadné, různých barev, jednotlivé nebo vyrážejí po několika (2-5) z hlízy. Květy vyrážejí v paždí bazální šupiny z hlízy na krátké stopce, jsou podepřeny několika zpravidla blanitými listeny, někdy se vytváří i také blanité listénce. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), které jsou srostlé v dlouhou okvětní trubku. Tyčinky jsou 3. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, semeník je spodní, podzemní. Čnělka je 1, ale dělí se do 3 (vzcněji i více) úzce nálevkovitých laloků. Plodem je trojpouzdrá tobolka, která se vyvíjí pod zemí, ale při dozrávání se stopka prodlužuje a tobolka se dostává nad zem. Semena jsou četná a zpravidla obsahují masíčko.

Rozšíření šafránu v ČR:
V ČR rostou (snad) přirozeně 2 druhy. Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) roste hlavně v Alpách a snad jako alpský migrant zasahuje přirozeně do Novohradských hor a na Šumavu. Jnde, např. ve severních Čechách nebo na východní Moravě je však místy zdomácnělý. Šafrán karpatský neboli šafrán Heuffelův (Crocus heuffelianus) je s jistotou původní ve slovenských Karpatech, možná zasahuje přirozeně do Beskyd. V jiných (většinou horských) oblastech je také občas zdomácnělý. Oba druhy jsou řazeny ke kriticky ohroženým druhům flóry ČR (C1). Šafrán setý (Crocus sativus) byl dříve v ČR pěstován kvůli koření a vzácně zplaňoval. Jako okrasné druhy se pěstují např. fialově kvetoucí šafrán neapolský (Crocus napolitanus), či žlutě kvetoucí druhy šafrán žlutý (Crocus flavus) a šafrán zlatý (Crocus chrysanthus) a další.

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ